Úvodní stránka | Turné 4 oblastí počtvrté - aktualizováno - nové fotky

Turné 4 oblastí počtvrté - aktualizováno - nové fotky

Soudruzi horolezci, v neděli skončilo nám velmi povedené popolézání po čtyřech známých oblastech severu. Tradiční turné proběhlo letos v nadměrně teplém, avšak také suchém počasí. To nám mimo jiné umožnilo po dvou letech opět absolvovat úspěšně všechny čtyři oblasti. Parádně jsme jako vždy polezli, účast na akci byla sice sporá, ale o to více intenzivní.

Takže do oblasti jako první zajel jak se sluší předseda, a to v úterý navečer. Obsadil v kempu v horním patře výhodné místo a dal si k meditaci studeného lahváče. Na druhý den dopoledne zjevili se Jirka s Koskičem. Tzn. jde se do skal. Nejvhodnější terén jednoznačně Nebeské stěny, severní expozice zajišťuje dostatek stínu a příjemného klima. Po lehkém odvětvení stěny krásně prokoukly a my mohli začít stoupati. Nejprve tedy Koskič Neznámou cestu VII, dál pokračuje Jiřik Mléčnou cestou VII a nato já Sladkou Francii VIIc. Poté každý ještě jednu cestu a přicházel večer. První oblast měli jsme tedy splněnou a na další den naplánovali jsme malebný Rájec, který po minulé dva ročníky museli jsme vynechat kvůli nepříznivému počasí. A co byste mysleli, v noci přišel chcavec a Rájec byl opět ohrožen. Tzn. ráno změna plánu, namísto Rájce pouze procházka po skalách v Ostrově na západní straně, tedy za kempem, konkrétně kolem Zarostlé stěny. Taková rekognoskace terénu pro případné odpolední lezení, jelikož kvůli mokru můžeme na dnešek Rájec opět odpískat. Tzn. po obědě vyrážíme opět na Ostrovské skály. A tentokráte už i s přítelem Tománkem, který dostavil se hrdinně na kole i s vozíčkem v půl druhé ráno (vyjížděl z Hradiště logisticky dobře v půl deváté večer a v Zákupech ho ještě nečekaně zdržela policejní hlídka, která mlela něco o nedostatečném osvětlení, po menší slovní výměně ho avšak propustili). Míříme rovnou k probádané Zarostlé stěně, ve dvou dvojkách lezba ubíhá přeci jenom rychleji a sekáme jednu cestu za druhou. Poslední výstupek vybral Jirka na Zarostlý kužel - nádherná Údolka VIIb.

Páteční ráno vzhledem k předpokládanému horku věnujeme jedné cestě na Vztyčenou jehlu, jež nedolezenou měl jsem od minulého týdne. A pokračovat s lezením budeme až odpoledne , kdy slunko již bude ztrácet svoji sílu. Dál tedy koupačka, oběd, spánek. Asi tak ve 4 vyrážíme tedy konečně do Rájce. Stinné a chladivé zákoutí poblíž známých Blíženců nám poskytlo parádní komfort ve stále ještě teplém pozdním odpoledni. Každý opět tři výstupky, na roztomilou Mravenčí věž třeba dali jsme tři cesty. Poslední výstup dne na Sokolí věž při západu slunce dal nám znovu upomenout na krásu bytí na světě. Rájecké údolí jako na dlani, zapadající slunce, teplý vlahý večer, ptačí zvířena štěbetá a dál již nechtěj nic.

Mezitím dorazili i Svára a Červ. Sobota velí do Bielatalu (ráno opět s přítelem Tománkem zdolali jsme tři povedené výstupky v Ostrově, a nato odešli se koupati, obědvati a spáti), chtěli jsme prozkoumat novou část skal a po kratším bloudění objevili jsme mohutné věže zvané Wiesensteine. Do tmy však po našem příchodu zbývaly pouze dvě hodiny, a tak čas zbyl jen na tři cesty, všechny naše na Mitlerrer Wiesenstein. Závěrečná hrana Opičí divadlo VIIIb přes tři kruhy (Affentheatre) stála za to.

A již je tu neděle, poslední den zájezdu a nám zbývá i poslední oblast, tedy Tisá, soustředili jsme se kolem Sťatého majora hezky ve stínu na věžích Oddílové a Chřestýši. Celkem tři cesty, to všechno kvůli dřívějšímu odjezdu. Nejprve krásná hrana od Kýsy Hodina tance VIIc, jedna sedma s dvěma kruhy, moc hezký výstupek, a na závěr údolní stěnovka přes dva kruhy za VIIIb.

Soudruzi horolezci toť pro letošek vše, počasí vyšlo nade vše. Večery u ohně s pivínkem od Císaře také neměly chybu. A na závěr doporučení pro ostatní: lezte, lezte a lezte.

Hore zdar Hlucháč.