TURNÉ 4 OBLASTÍ 2018, 2019, 2020
Úvodem se musím omluvit všem věrným čtenářům za to, že naše webové stránky v poslední době působily poněkud staticky. Určitě bych našel spoustu objektivních důvodů proč tomu tak bylo, ale samozřejmě je to především tím, že jsem líný, nedbalý a neprospívám.
Naštěstí dění v oddíle je o poznání živější než šíření informací o něm, tak je vlastně skoro vše v pořádku. Ale je potřeba ukojit i zvědavost našich přívrženců, kteří se ke všem těm informacím nemají jak jinak dostat.
Tak a teď už tedy k Turné 4 oblastí. Z výše uvedených, neomluvitelných důvodů je poslední report o Turné z roku 2017. A protože jsem od té doby skutečně žádnou validní informaci o akci neuložil ani na papír, ani nikam jinam, berte následující řádky s nadhledem a odpusťte mi případná drobná informační odklonění od skutečných událostí. Za pomoci fotek z jednotlivých ročníků, které mám naštěstí uložené a mých svědomitě vedených lezeckých deníčků, se pokusím v hrubých obrysech nastínit průběhy jednotlivých ročníků.
2018
Změna základny. Kemp v Tisé. Hlavním důvodem je plošný zákaz pálení ohňů ve volné přírodě, který se na kempy nevztahuje. A my přeci večer potřebujeme sedět u ohně. A taky nad ním mít zavěšen kotlík s dobrotami. Ale změna nikomu nevadí, sprcha je fajn a možnost připojení autoledničky do zásuvky také. Účast celkem slabá, ale na celkové náladě se to nijak negativně nepodepsalo. Zase po letech jsme stihli odškrtat všechny čtyři oblasti. A to konkrétně v tomto pořadí: Rájec, Tisá, Bielatal a na závěr Ostrov. I přes urputná vedra, provázející celý tento ročník, jsme si moc pěkně zalezli. A také si užili spoustu kultury. U ohně, u vody a samozřejmě v několika místních špeluňkách. Určitě jsme neudělali oddílu ostudu. Jen je třeba zlepšit v příštích ročnících docházku.
2019
A docházka se skutečně zlepšila. Oproti minulému ročníku několikanásobně. Včetně nelezců tedy, abych byl přesný. A to i díky tomu, že v průběhu tohoto ročníku, mimochodem jubilejního desátého, proběhla oslava třicátých narozenin Janiččiných. Po pozitivních zkušenostech z loňska opět v tiském kempu. Ono se stejně ani tento rok nesmělo pálit, tak o důvod víc. Narozeninová párty se nesla v duchu filmových postav, takže nic netušící obyvatelé kempu se celkem bavili. Některé převleky zasloužily skutečně obdiv a pochvalu. První lezecký den, ještě v poměrně komorní sestavě, proběhl v Bielatalu. Po večerním nájezdu dalších lezkyň a lezců byla následující lezba v Ostrově již o poznání početnější. Tisá byla tentokrát záměrně zvolena na sobotu, aby to na oslavu nebylo ze skal příliš daleko. A opět se podařilo splnit všechny oblasti, i když v Rájci jsme letošní podnik zakončovali již jen ve čtyřech. Celkově podařený ročník, jako ostatně pokaždé.
2020
A konečně je tu aktuální ročník, který mám ještě v živé paměti. Respektive bych mít měl. Probíhá další změna základny. Kemp v Tisé je nacpaný a pokus o zamluvení místa někdy v červnu byl vyloženě trapný. Leda bych si zamluvil červenec 2021, možná. Naštěstí jsme tu měli již začátkem července několik agentů, kteří zaregistrovali vznik nového kempu, na místě bývalého Marvelu. Tedy na začátku Ostrova vlevo pod silnicí, stávaly tam dva domy a pod nimi řada chatek. Teprve se to tu rozjíždí, tak jsou ceny za pobyt zatím přijatelné. Pivko žádná láce, ale zase tolik jsme jich nevypili. Měli jsme vlastní. Máme nejhezčí a hlavně největší flek zamluven po telefonu a již od středy ho hlídají Peťa s Peťou, Kolouši a Koskič. Tentokrát přijíždím až ve čtvrtek v podvečer, ale první oblast, tedy Ostrov hned nad bejsem, stíhám odškrtnout. Dávám malého Čepelku, rozuměj tři lezecké cesty a spokojeně odcházím k ohni. V kotlíku to již bublá, kytárky se ladí. I bez doprovodného programu například v podobě oslavy nějakých cetin, jak tomu bylo již podvakrát, se letos sešlo opravdu hodně lidiček, což mě moc těší. Kromě skoro všech aktivně lezoucích členů oddílu se zúčastnili i již zmínění Peter s Petrou, Henri s Léňou a Helenkou, Pepek, Patrik s celou rodinou, Bětka, Věrka, zalezl s námi i Vilda a u čtvrtečního ohně se mihli i boleslavští bratři Miska s Mísou. V pátek ráno míříme do Bielatalu, a protože není podmínka pro nějaké velké turistění, kotvíme hned ve skupince věží kolem Titána. Polezení krásné, cestou zpět koupačka jak v Biele, tak v ostrovském rybníku. V sobotu ráno se losují lezecké dvojice, abychom nezapomínali na ty tradice. Následuje pěší přesun, též tradiční, do tiského sektoru Pod silnicí. Tedy s postupovým pivem na Turbáze. Kde se nás ostatně většina sejde i před odchodem zpět do Ostrova. V neděli ráno, taky již vlastně skoro tradičně, padá nějaká voda. Většinu osazenstva to odrazuje a postupně opouští kemp. Hrstka zůstavších nás posedává pod přístřeškem za tónů kytar. Po poledni i my balíme. Ale Kolouchům to nedá, jedou se podívat do Rájce, kde s překvapením zjišťují, že tam je sucho. Zlézají sice jen jednu věžku, ale i to se počítá, takže čtvrtá oblast pro tento ročník splněna.
A to je vše přátelé, tak zase někdy.
Lezbě zdar,
Jiřik
https://predsedajirik.rajce.idnes.cz/Turne_2018/