TURNÉ 4 OBLASTÍ 2017

Po mé loňské nedobrovolně zkrácené účasti na Turné jsem letos zavítal do oblasti již v sobotu. Se svou a několika dalšími rodinkami jsme se ubytovali v rájeckém penzionu Lesní Zátiší. Více či méně společně se tu turistilo, cyklistilo, popolézalo, houbařilo a v kačáku cachtalo, případně to různě kombinovalo. Ale to sem vlastně nepatří.

Ve středu večer se loučím a přejíždím do Ostrova. V Tisé mě staví hlídka PČR, kontroluje doklady a provádí dechovou zkoušku. Po malém pivu k večeři se s 0,1 promile v krvi vcházím do tolerance přístroje a pokračuji v jízdě. Na Parkáč přijíždím společně s Kolouchem a Maxem (Janča dorazí až v pátek). Později doráží Bláža s Tapetou a Járou, kteří tu vegetí již druhým týdnem a jeli doplnit zásoby, dále Šimoťák s Martinem a Ráďou (a Ájou samo sebou) a v půlnoci i Tománci. Je tu taky Bárňas, který se k nám ve čtvrtek přidá na lezení. Losují se dvojice a vybírá první oblast. Jde se do ostrovského Himmelreichu, protože předpověď počasí není valná. Bohužel se naplňuje a kolem třetí odpolední nás vyhání ze skal déšť. Přesouváme se proto, jak jinak, do putyky, kde už vysedává Choler s Kačenou. Po pivku či dvou jdeme s Bárnym tahat waterline, bezmála šedesátimetrovou. Nikdo nikam nedošel, ale legrandy jsme si užili dostatek. Večer kytárky a všeobecná pohodička. Pátek Bielatal. Lezeme kolem Dürrebilelenadel a Dürrebielewand. Parádní polezeníčko. Večer koupačka a přesun do Tisé, do oblíbené základny u Cihláku. Zde se naše počty značně navyšují. Sajfi s Alajkou, Ferďák, Tomason, Pářa, Pjunek, Svára + 4 a kdoví kdo ještě.

V sobotu se jde do Tisé. Ráno probíhá losování dvojic, kterých je nakonec neuvěřitelných 12. A to lezoucích lidiček je ve finále ještě více, protože Pářa, Tomáš, Choler a jeho kámoška Jana a taky Kája, dorazivší až v průběhu soboty, nelosovali. Vzlíná se zejména na Hřebenovkách a v Malých Tiských. Odpoledne krátce, ale intenzivně sprchne, tak se téměř všici scházíme v zánovní hospě Domeček, která je pro většinu z nás premiérovou. Prostředí, pivo i polévka v pořádku, tak nikam nepospícháme. Někteří odtud odcházejí za dalším občerstvováním na Kačák, jiní zkouší ještě něco vylézt.

Poslední večer je velkolepý. Želva s Blážou tu slaví společné sedmdesátiny. Na večírek přijíždí ještě Šakalík s Mogoušem, Koskič a Hoe s rodinkami, takže je nás kolem táboráku hrubě přes třicet. Točí se Klášter 11°, Tománek griluje a panuje bujará nálada. Vtipné je, že o pár metrů dál probíhá další oslava narozenin. Nějací mlaďoši si tam k tomu pouští svou oblíbenou muziku, zatímco my békáme za doprovodu kytár, Cholerovy harmoniky a Svárovy rytmiky. Ale nijak se navzájem nerušíme. Asi hodinu po půlnoci nám Ivča oznamuje její narozeninové přání, zabrnkat si se všemi nástrojem vybavenými najednou. Hrajeme na šest kytar, včetně Sajfiho dvanáctistrunky, což je naprosto úžasné. Jak vtipně podotýká Jaryn, moc nám to nejde, ale baví nás to. Někteří z nás se ubírají ke spánku až kolem páté ranní.

V neděli, stejně jako před rokem, začíná kolem desáté pršet, a to poměrně vytrvale. Takže jako již poněkolikáté nebyla splněna čtvrtá oblast, tentokrát Rájec. To ale vůbec nevadí, i tak to bylo parádní a rozhodně to stálo za to. Tak snad příště.

Lezbě zdar, Jiřik.