TURNÉ 4 OBLASTÍ 2016
Prodloužený předposlední víkend červencový proběhlo, tak jako v šesti předešlých letech touto dobou, Turné 4 oblastí, slavná to a neméně významná akce oddílu mnichovohradišťského. Moje účast byla letos díky juniorově pobytu na Bulovce bohužel trochu kratší, ale i tak jsem si to náležitě užil a myslím, že i všichni ostatní.
Základna se po loňské obměně opět vrátila do Ostrova, ale tentokrát ne do kempu, ale na příjemně poloprázdný parkáč u hospody Pod císařem. Bláža tady vegetil již třetím týdnem, kdy mu první týden tvořil společnost Zajda, kterého vystřídala Tapeta. Ve čtvrtek rozhodli jsme se polézt v sousedním Bielatalu, neboť o víkendech tam bývá přesasíkováno. Během středečního společenského večírku mezi bydliky, rozlosováno bylo, kdo s kym zrobi dvojicu. Já musel tedy trošičku podvádět, abych mohl s Kubou Trylčem pískomilnit, což jsme měli již nějaký čas naplánováno. Vstali jsme proto o poznání dříve než ostatní a vyrazili kolmo k Herkulovým sloupům, místním dominantám. S nějakými 60 body opouštíme sektor, dáváme postupové pivo v Ottomühle a míříme k Daxům, kde hodláme získat ještě nějaký ten bodík a pak popojet za ostatními účastníky zájezdu a tam to dorazit. Počasí nám však ten den nepřálo a déšť vyhnal Kubu ze stěny Daxensteinu. Po asi hodinovém marném čekání to vzdáváme a vracíme se do bejsu. Aspoň jsme si pěkně zalezli, Pískomila dáme jindy. Ostatní stihli nějaké dvě cesty. Večírek s kytárkami se v hospodě vydařil velmi, řekl bych.
V pátek ráno přijíždí Sajfi, losujeme a po delších úvahách opouštíme parkáč a hromadně přejíždíme do Tisé, která byla vybrána jako dnešní oblast. Po dvou cestách na Hřebenovkách prcháme před spalujícím sluncem do Velkých stěn. Lezlo se na Herkulův sloup, Tunelovou věž a tak okolo. Na Lokomotivu jsme postupně vylezli různými cestami všichni a provedli do vrcholovky hromadný záznam o akci našeho oddílu. Poté jsem musel se slzou v oku opustit své spolulezce a vydat se na cestu domů, respektive do nemocnice. Tou dobou už však byla na cestě do oblasti posádka ve složení Svára, Tomason, kteří doplnili chybějící místo v sestavě. Večírek s pořádným ohněm se konal na stejném místě, jako celé loňské turné, tedy u Cihlářského rybníku.
V sobotu se šlo v duchu tradice pěšky do třetí oblasti, kterou byl Rájec. Cestou zpět začalo pršet a pršet už v podstatě nepřestalo. Oheň se ještě nějak rozdělat podařilo, ale na nějaké dlouhé vysedávání to rozhodně nebylo. A na nedělní lezení také ne. Takže se během dopoledne všichni postupně rozjeli ke svým domovinám. Tím pádem na Ostrov letos nedošlo a jako již poněkolikáté se nepodařilo prolézt během turné všechny čtyři oblasti. Asi se však všichni shodnou na tom, že pěkné zážitky a vzpomínky na společně strávené chvíle to nijak negativně neovlivní.
Nezbývá, než se těšit na další společné akce nejen oddílové a doufat, že se v hojném počtu sejdeme na osmém ročníku Turné.
Lezbě zdar, Jiřik.