Červencové Turné 4

   Už je tomu pár týdnů , kdy jsme se s kolegy potkali v Ostrově na tradičním Turné, avšak nikde není psáno, že ani s takovýmto zpožděním nemůžeme uveřejnit pár postřehů z této velké akce. Takže tady jsou.

  V poslední úterý se na místo do kempu dostavili Jirka s Katkou. Ti ovšem hned ve středu vyrazili do Tisé, aby onde splnili Pískomila, z čehož měla Katka o trochu menší radost než jiřík. Ve středu večer již tedy přibyli jsme já, Iva A., Honza Toman, ale taky Laušmi, Koskič. A tak jsme mohli společně započít první díl tradičně v Německu v Údolí Bělé. Jelikož bylo vedro jako prase, počkali jsme až na druhou hodinu po obědě, kdy to pálilo nejvíce a vyrazili na Grenztrurmy. V poklidném tempu, jiné ani nasadit nešlo, jsme se u potůčku osvěžili a došli až pod věže.  Na velkou Grenzturmu pálilo jak sviň, tzn. soustředili jsme se pouze na Grenznadel, kterou však oblezli jsme jak starou k...u. Co by to ale bylo za výlet do Bielatalu, kdyby neocitli jsme se na slavných Herkulech. Kolem páté tedy ještě nasměrovali jsme naše kroky do Ottomühle. Obě údolky nám byly potěchou a my mohli si tak na křesílkách vychutnat zeleninu listovou , jakožto i rudé francouzské. S veselou putovali jsme do rodného Ostrova.

  Pátek, to byla Tisá. Klasická zastávka na Turbáze, jež letos nevymkla se kontrole jako již mnohokrát předtím. Sťatý major postavil se do cesty nejdříve, a vedle Strážní věže se nabídly jakoby přirozeně. Na místě pobyli jsme až do doby prvního deštíku, jež ukončil naše snažení.

  No a konečně sobota, kdy vedro se teprve tento den ukázalo být vedrem. Jako již staří ostřílení matadoři ve skalách nenechali jsme se vycukat a posečkali až do pozdních odpoledních hodin a až kolem šesté vyrazili na skály za rybníkem. Dříve toho dne jsme však sobě vynašli více než důstojný program. K nedalekému rybníčku donesli jsme si spoustu důležitých maličkostí jako třeba houpací síť, slackline, kytaru, křesílka, jídlo, pití, zeleninu listovou, atd. a věnovali se pouze samým bohulibým činnostem v chládku bříz.

  Večerní program zakončen byl na teplé letní večerní terase Pod císařem.

  Neděle měla být ve znamení Rájce, ten ovšem spláchnut byl hned po ránu prudkým chcancem a nám nezbylo než se začít těšit na ročník č. IV. Alespoň ponaučení pro příště, první den Turné bude začínat právě v Rájci, kam již podruhé jsme se nedostali.

                                                                                                                                             Horám zdar Hlucháč.